VIKTORIA PLZEŇ - DUKLA PRAHA 1:1 (1:0)

Tonda Koutný | 27.02.2012

Včerejší neděle byla pro mě a Renču opravdu hektická. Asi v 11:30 jsme se vrátili z týdenního pobytu v lázních Berta v Třeboni a ve 13:30 jsme už vyrazili na Depo Hostivař, kde byl sraz před cestou do Plzně. Autobus byl zaplněn tak z poloviny, v průběhu jízdy Hopkirk rozdal každému účastníku zájezdu číslo a Renča vylosovala nejprve člena fanklubu Jardu Bucháčka, který měl zdarma zájezd i vstup na Plzeń a poté vytáhla z Hopkirkovi čepice mé číslo, takže mám příští cestu i vstupenku na Hradec zdarma. Když vjel náš autobus do Plzně, dozvěděli jsme se z Forlanova telefonátu, že naši mladí a neklidní, posílení o severočechy, dostali kdesi u plzeňského nádraží na budku (bylo to dohodnuté). A hned se autobusem nesla hláška, že ve Štruncových sadech je dohodnuta rvačka důchodců a hned se hledali dobrovolníci na tuto bitku.
U stadionu nás však čekali pouze policisté a při vstupu do sektoru i sekuriťáci, jejichž prohlídka nebyla nijak přísná, což nás mile překvapilo. Sektor hostů, stejně jako stadion, voní novotou a od ostatních sektorů ho oddělují skleněné stěny a sítě. V našem kotli se sešlo asi 25 hlasitých fandů, kteří v průběhu utkání poměrně dost spílali hlavnímu rozhodčímu Kocourkovi. V průběhu 1.poločasu se kotel rozrostl o mladé a neklidné, takže počet kotelníků vzrostl na 35. Zápas se v podstatě vyvíjel podle našich předpokladů. A i po přísné penaltě jsme věděli, že ani v Plzni není nic ztraceno. Petr Pedro Malý po ostré skákající střele vyrovnal a nebýt zbytečného vyloučení, mohli jsme pomýšlet na víc. Ovšem, pokud má současná Viktorka o jednoho hráče v poli navíc a k tomu 30 minut, musí její oslabený soupeř ukázat nejen ohromnou dávku bojovnosti, fotbalové dovednosti a vůle po úspěšném výsledku. Zároveň musí mít gólman štěstí a musí předvést famózní výkon. To vše náš skvělý tým pod naším sektorem předváděl poslední půlhodinu, plus 4 minuty nastavení.
A tak po závěrečném hvizdu, míst zrušeného ohňostroje, v euforii vystřelily vzhůru ruce se šálami všech našich fanoušků, a místo odloženého seskoku parašutistů skákal kotel nadšením nad vybojovaným výsledkem našich chlapců. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Filip Rada za reprezentační výkon. K tomu je třeba vyslovit přání, aby plzeňští bafuňáři nedostali zálusk na dalšího našeho hráče, tentokrát brankáře. Nejlepším fanouškem se stal Milan Bagrista Kamenský, který do kotle přivezl dva menší bubny. Ty se v našem sektoru dobře rozléhaly a plně nahradily velký buben Romana Zájezda Sklenáře, který v Plzni chyběl, neboť jej přepadla bolest ledvin. Tak ať jsi brzy fit, Romane!

Přidat nový příspěvek