Včerejší den se opravdu vydařil. Příjemné, už fotbalové počasí, sice nepřilákalo na Julisku tak velkou návštěvu, jak jsem doufal a jak tipovali i někteří "KOUCI" v Koukově tipovačce. Pátek je pátek a ani Pippo s tím nic nenadělá. Příští domácí zápas uvidíme, jaká je současná kapacita Julisky, nebo přesněji, kolik diváků v dalším pražském derby pojme. Jak už v týdnu avizoval Hopkirk, trávník na stadionu zdobila velká žlutá skvrna, která byla ještě těsně před zápasem kropena. V tu dobu také přišel do našeho, ještě značně prořídlého, kotle sportovní ředitel G. Bittengel a požádal nás staré a neklidné, abychom nepoužívali zakázané prostředky, u kterých hrozí klubu pokuta od svazu.
Zatímco jsem hledal nějaký odemčený záchod a na radu pořadatele skončil v kadibudce u staveniště vedle bazénu, o kterou se pravděpodobně dělili fanoušci se stavebními dělníky, se v kotli objevil Lukáš Medvěd Mengi v převleku medvěda, maskota Dukly. Moc mu to slušelo a byl po celý zápas oživením tribun. V kotli se nás nakonec sešlo asi 25, přišel i Tomášek, tentokrát nenápadný a v černém, možná z mimofotbalových důvodů. V rozmařilé náladě přišel Kladeňák, ale co ji způsobilo, jsem nezjišťoval.
Fotbal se hrál na Julisce kvalitní, první poločas byli naši hoši lepší, na soupeře nastartovali a vytvářeli před brankou Filipka nebezpečné situace. Bohužel gól padl až v samotném závěru poločasu. V první části 2.půle nás Slovácko přehrávalo, ale obětavost našich hráčů nedovolila soupeři skórovat. Naopak, po rychlém protiútoku přidala Dukla druhý gól a čekalo se, zda přidá alespoň ještě jeden. To se sice nestalo, přesto se fotbal líbil,stejně jako výkon našeho týmu. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Jan Pázler za skvělý výkon v tomto utkání. Znamenal největší nebezpečí pro soupeřovu obranu, několikrát prošel i přes více hráčů do pokutového území, zasprintoval po křídle a stejně rychle se vracel po ztrátě míče na naši polovinu. A navíc po hezkém sólu vsítil ve 2.poločase gól. Nejlepším fanouškem se pak stal Lukáš Medvěd Mengi, který nejen dirigoval kotel v průběhu utkání, ale při děkovačce i hráče přímo na trávníku.
Když jsme s Marcelem a Vanišem vyšli po zápase schody na hlavní tribuně, potkali jsme nahoře pana Voženílka. Hned jsem se ho zeptal, kdy hrajeme se Slávií, neboť hlášení hlasatele bylo trochu nepřesné. Nevěděl. Dnes už víme, že se hraje v pondělí. To je k vzteku. V pátek ráno jsem si zažádal o dovolenou na původní termín 16.3. a ještě ten den večer po zápase se dovím, že se hraje v pondělí...