Nemám slov. Věděli jsme, že když Jihlava nutně potřebuje body, že je od nás dostává. Proto je pro Duklu nepříjemným soupeřem. Ale také jsme věděli, že když zvládneme Jihlavu a následně doma Baník, což nebylo nereálné, tak se rázem v tabulce ocitneme mezi elitou. Ale první půlhodinu jsme předvedli na Vysočině horší hru, než Slavia se Spartou dohromady. Jihlava kopala snad osmnáct rohů, na naší branku létala jedna střela za druhou a Filip Rada se mohl přetrhnout. Naštěstí se vše odehrávalo na druhé straně hřiště, takže to šlo trochu mimo nás. Od 21.minuty Jihlava vedla, proměnila až pátou vyloženou šanci. Naštěstí, ránu z pravé strany, vyslanou Honzou Holendou, tečoval domácí bek a gólman neměl šanci. Po tomto gólu poznamenal Betmen, že to je náš první gól v Jihlavě, který viděl !
Druhý poločas už byl z naší strany koukatelnější, ale zase měl kotel chyby naší defenzívy a hašení Filipa Rady jako na dlani. A řeknu vám, vidět naše zkušené hráče posílat před naším velkým čtvercem míče soupeři, to je pěkně na nervy. Ale když dal devatenáct minut před koncem gól Zizu, byly naše chyby zapomenuty a jen jsme sledovali časomíru na světelné tabuli nad námi. Ale čas se šinul pomalu a tak jsme zase viděli spoustu dost nepochopitelných, zkažených přihrávek a několik skvělých zákroků Filipa Rady.
No, a pak přišla ta hrůza. Dvě minuty před koncem vyrovnávací gól Jihlavy a ve druhé minutě nastavení třetí míč v naší síti. To byl pro náš kotel neuvěřitelný šok! Já se rozklepal jak osika děvčatům v kotli tekly slzy.Ohromnou radost ze 71.minuty a minut následujících vystřídal velký vztek a zároveň smutek ze zmařených šancí dostat se v tabulce na výsluní. A nic na tom nezměnil vyrovnávací gól v poslední vteřině zápasu, který ale nebyl uznán, nevím proč.
Opět jsme na Vysočině, která se plácá na konci tabulky, ztratili všechny tři body. Opět jsme se tam cítili velmi špatně. Hřiště daleko, drobný déšť celý zápas. Naši fanoušci se sjížděli do Jihlavy ze všech stran. Busem z Prahy dorazili pražáci, kluci z Poděbrad, Lysé, Brandýsa, po vlastní ose pak přijeli fandové z Brna, Dobrušky, Pacova, Českého Brodu. Celkem nás ten podvečerní thriller vidělo šestadvacet. Nevím, nevím, kolik se nás zúčastní dalšího výjezdu do Olomouce a jak se naše porážka v Jihlavě projeví v návštěvnosti na Baník.
Všichni si teď musíme vyčistit nějakým způsobem hlavu, já to řeším cestou za sluncem na Jadran. Ale v pátek budu, jestli mě neklepne pepka, zase na Julisce.