PO TRAPNÉ PORÁŽCE S JIHLAVOU A POTÉ, CO BYLO ZŘEJMÉ, ŽE FANKLUB ŽÁDNÝ ZÁJEZD DO OSTRAVY POŘÁDAT NEBUDE, JSEM S ÚČASTÍ NA BANÍKU VŮBEC NEPOČÍTAL. A TO MI JEŠTĚ NA ZAČÁTKU TÝDNE MLADŠÍ SYN OZNÁMIL, ŽE VE ČTVRTEK ODPOLEDNE VYRAZÍME NA VÝLET DO PIEŠŤAN A BUDEME SE VRACET V SOBOTU, NEBO V NEDĚLI. SYNŮM SE SICE NEODMÍTÁ, ALE JÁ UŽ ZÁROVEŇ ZAČAL PŘI TÉ PŘÍLEŽITOSTI SPEKULOVAT O BANÍKU. JEŠTĚ PŘED ODJEZDEM JSEM MEZI ŘEČÍ V TELEFONICKÉM HOVORU NADHODIL STARŠÍMU SYNOVI, ŽE BYCHOM MOHLI ODJET Z PIEŠŤAN V SOBOTU A JET DOMŮ PŘES OSTRAVU. A NAKONEC TO TAK K MÉMU POTĚŠENÍ DOPADLO.
VČERA DOPOLEDNE TEDY NAŠE KVARTETO VYRAZILO OD PENZIONU DANNINGER SMĚR OSTRAVA. CHTĚLI JSME SI JEŠTĚ CESTOU PROHLÉDNOUT ALESPOŇ JEDNO SLOVENSKÉ MĚSTO, KTERÝM BUDEME PROJÍŽDĚT. VOLBA TAK PADLA NA TRENČÍN A JEHO DOMINANTNÍ HRAD. TEN JE ALE NEJEN IMPOZANTNÍ, ALE I ROZSÁHLÝ A DO MATÚŠOVY VĚŽE VEDE VÍCE SCHODŮ, JAK NA JULISKU. TAKŽE NA HRADĚ DOŠLO K NAŠEMU PRVNÍMU ZDRŽENÍ A K TOMU DRUHÉMU PAK PŘI ČEKÁNÍ NA OBJENANÉ JÍDLO V RESTAURACI POD HRADEM.
A TAK JSME DORAZILI DO VÍTKOVIC AŽ O POLOČASOVÉ PŘESTÁVCE. PŘI PROJÍŽDĚNÍ PO KOMINIKACI U ARÉNY JSEM SPATŘIL SVĚTELNOU TABULI NAD HRACÍ PLOCHOU A NA NÍ SVÍTIL VÝSLEDEK 0:1 PRO DUKLU. AUTEM SE ROZLEHL MŮJ RADOSTNÝ VÝKŘIK, KTERÝ PROBUDIL SPÁČE A DONUTIL ŘIDIČE ZASTAVIT U JEDNÉ Z BRAN STADIONU.
HNED JSEM OSLOVIL SEKURIŤAČKU A ZEPTAL SE, KDE NAJDU POKLADNU PRO FANOUŠKY HOSTŮ. PRÝ V SEKTORU "C" V OPAČNÉM ROHU STADIONU. PTÁM SE TEDY:"MÁM TO OBEJÍT ZPRAVA, NEBO ZLEVA?" A OTÁZKU JSEM DOPLNIL POHYBY RUKY. UKÁZALA DOLEVA. TAK JO. UŠLI JSME ASI 200 METRŮ A KONEC. TAKŽE NÁM NEZBÝVALO NIC JINÉHO, NEŽ SE OTOČIT A VYDAT SE NA OPAČNOU STRANU. TO JE ALE PĚKNÁ ŠTREKA, PROTOŽE SE MUSÍ OBEJÍT NEJEN TRÉNINKOVÉ HŘIŠTĚ, ALE I VRHAČSKÁ LOUKA, COŽ ČINÍ ASI PŮL KILOMETRU. TAKŽE PRVNÍCH DESET MINUT DRUHÉHO POLOČASU JSME PROCHODILI KOLEM STADIONU. KDYŽ JSME KONEČNĚ DORAZILI K BRÁNĚ, KTEROU SE DÁ DOSTAT K POKLADNÁM PRO SEKTOR HOSTŮ, STARŠÍ POŘADATEL, KTERÝ BRÁNU OBSLUHOVAL, NÁM SDĚLIL, ŽE NÁS NEMŮŽE PUSTIT, PROTOŽE POKLADNA JE UŽ DESET MINUT ZAVŘENÁ. JEŠTĚ JSME HO ZKOUŠELI UKECAT, ALE PÁN BYL NEOBLOMNÝ A POSLAL NÁS K POKLADNÁM S LÍSTKY NA NORMÁLNÍ TRIBUNU S TÍM ,ABYCH SI SUNDAL KULICHA. TONDA TO VZDAL, KDYŽ UŽ V ČELADNÉ TO VZDAL PETR A PO PŘÍJEZDU KE STADIONU I DANIEL. NA STADION JSEM TEDY VSTOUPIL UŽ SÁM. TO BĚŽELA ASI 58.MINUTA. JÁ VSTUPOVAL POSTUPNĚ JEDNOTLIVÝMI VCHODY NA TRIBUNU, CHVÍLI SLEDOVAL DĚNÍ NA HŘIŠTI, UDĚLAL JEDEN, DVA SNÍMKY, OPUSTIL TRIBUNU A PŘEŠEL K DALŠÍMU VCHODU. TAKTO JSEM SE POSTUPNĚ DOSTAL AŽ NA ÚROVEŇ BRANKY BANÍKU A POBLÍŽ NAŠEHO SEKTORU, KDE BYLO PĚT NAŠICH FANOUŠKŮ. POZNAL JSEM MEZI NIMI PETERA A BETMENA.
KDYŽ TO TAK SPOČÍTÁM, TAK JSEM FOTBALU VIDĚL ASI PATNÁCT MINUT, VELKOU ŠANCI DUKLY, NEUZNANÝ DRUHÝ GÓL BANÍKU, DRUHÝ GÓL KUŠNÍRA A SPONTÁLNÍ RADOST PETERA V SEKTORU NAŠICH BAREV.
DVACET MINUT PŘED KONCEM JSEM SE ROZHODL, ŽE SE ZKUSÍM DOSTAT NA PROTILEHLOU HLAVNÍ TRIBUNU, NĚKAM NAD NAŠI LAVIČKU A BLÍZKO NAŠEHO SEKTORU, DO MÍST, KDE SE BUDE DOBŘE FOTIT NAŠE DĚKOVAČKA. VNITŘKEM MEZI ŘADAMI SEDAČEK TO NEJDE, TAK JSEM TO ZKUSIL VNĚ TRIBUN. ALE PO STO METRECH SE MI V CESTĚ OBJEVIL PLOT S ŘADOU SEKURIŤÁKŮ. MUSEL JSEM SE TEDY ROZHODNOUT: BUĎ RISKNOUT OPUŠTĚNÍ STADIONU A ZNOVU DO NĚHO VSTOUPIT VCHODEM U HLAVNÍ TRIBUNY, NEBO SE VRÁTIT TAM, ODKUD JSEM PŘIŠEL. ZVOLIL JSEM TEDY PRVNÍ VARIANTU, OPUSTIL STADION A NAMÍŘIL SI TO K BRÁNĚ U HLAVNÍ TRIBUNY. TAM OVŠEM STÁLE OXIDOVALI SEKURIŤÁCI, KTEŘÍ MNĚ NEDÁVNO ŠPATNĚ PORADILI, TAK JSEM ANI NEZKOUŠEL DOSTAT SE DOVNITŘ. TÍM PRO MNE ZÁPAS DEFINITIVNĚ SKONČIL A JÁ SE ROZHODL, ŽE POČKÁM U BRÁNY PRO HOSTY NA NAŠE FANOUŠKY, AŽ BUDOU ODCHÁZET ZE STADIONU. NAKONEC JSEM SE DOČKAL FANDY FOTBALU Z ČESKÉHO TĚŠÍNA, KROMĚŘÍŽÁKA, JIRKU MARATONCE Z OLOMOUCE A PRAŽÁKY PETERA S BATMENEM.
TA CESTA DO OSTRAVY JIM STÁLA URČITĚ ZA TO. VIDĚLI NEJEN NAŠI PRVNÍ VÝHRU V LETOŠNÍM ROČNÍKU NA HŘIŠTI SOUPEŘE, ALE I PRVNÍ DŮLEŽITÝ KROK DUKLY K ZÁCHRANĚ.