No hochu .... ty jsi přímo věštec.

Kotel v pátek v podvečer na Julisce nebyl v nejsilnější sestavě, proto jsem ze sebe musel vydat to nejlepší, co ve mně je. Dokonce ze mne vypadlo i jedno vulgární slovo z rejstříku ošetřovatele koní. Chyběli nám hlavně přespolní, kterým dlouhodobě páteční termín nevyhovuje. Nechyběl ale Pepa Mareš z Vimperka a hlavně, po dlouhé době přijel z Karlových Varů kamarád Michal Čany Čaniga, největší kritik a pravidelný přispívatel na web Dukly.
Z Bohemky šel zatím v prvních kolech docela strach a tak jsme všichni čekali těžký boj o body. Ale naši kluci se nedali a klokany k nějakému vážnému tlaku po celý zápas nepustili a rozuprášili je čtyřmi góly. Dva tedy neplatily, ten úvodní hned na začátku z první střely na branku. Proč nebyly uznány, opravdu nevím.
Kluci zabojovali, vyrovnali se Bohemians v tvrdosti i důrazu a slavili zasloužený úspěch. Strašně jsem se těšil, až si prohlédnu tabulku, a také se nemoku dočkat dalších dvou zápasů, v Jihlavě a doma s Baníkem. Máme našlápnuto k vyšším příčkám a těžko nás teď někdo zastaví. Tým pod vedením Jaroslava Hynka, společně s kotlem pod vedením Vladimíra Hynka, Setni a Igora, dokáže velké věci. Jen ta zapeklitá reprezentační přestávka nás může zpomalit.
Tak za čtrnáct dní, s dalekohledy v rukách, ahoj v Jihlavě.

Tvrdíš-li, že domácí kotel dokáže velké věci, jak to, že jsem na místě cedulkou domácím vlajkonošům vyhrazeném jsem seděl jen já, Venca, jeden dukláček Jižního Města, plus cizojazyčné a různorodé skupinky fanoušků? Jo, a na konci zápasu tam byli i naši čtyři mladí ze širší soupisky áčka, které neznalý jich pořadatel(!) pak nepustil na děkovačku s jejich kolegy z trávníku.

Kdyby jste přišli do kotle .... nemusel by sis pokládat ty otázky. A oni, kdyby se přiblížili kotli, tak jsme je spolu s maskotem na tu děkovačku taky dostali.
Jóóó to je to stranění se kolektivu.
Tak příště v chumlu, jo?

Tak jsme odjížděli z Jablonce s velmi dobrým bodem a s ještě lepší náladou. Ale nedlouho před naším odjezdem, v 92.minutě ligového zápasu, by se v našem sektoru na Střelnici krve nedořezal. Sudí, kopyto Houdek, odpískal v nastaveném čase za nerozhodného stavu proti Dukle, za pohlazení ruky domácího hráče, penaltu! Takový sudí opravdu nemá ve fotbale co dělat. V poslední vteřině nastaveného stavu se píská penalta pouze za ukopnutou nohu nebo roztrženou hlavu. Také to pan umělec od našeho padesáti členného kotle pořádně schytal. Pěkná prasárna! Na Duklu, která kope penaltu jednou za uherský rok, to sudí zkouší každou sezónu minimálně jedním takovým excesem.
První půlhodina z naší strany byla bramboračka. Pomalé rozehrávání, nepřesné přihrávky, dlouhé pasy do zámezí. Všechny naše centry do pokutového území Jablonce končily v moci domácí obrany. Zatímco v 15.minutě, při protiútoku Jablonce, přišel z plné rychlosti z pravé strany centr do našeho pokutového území, míč si našel přesně hlavu sprintujícího Tecla a ten mířil přesně. Jablonec měl i za stavu 2:0 další šance, největší vznikla po špatné, nijak složité přihrávce Daniela Tetoura na osm metrů nedaleko našeho velkého čtverce. Situaci hasil pak Filip Rada.
Dukla naštěstí snížila a díky přesné hlavičce Jana Holendy ve druhém poločase vyrovnala. to se nálada kotle rapidně zvedla a nedělní oslavenec Kapr 66 sestoupil podruhé k oplocení u hrací plochy. Poprvé to bylo v první půli, když pomezní odmával nedaleko nás aut ve prospěch domácích. Pak ještě přišly nějaké šance na obou stranách, ale očekávaný tlak Jablonce v závěru utkání stále nepřicházel. Už už to vypadalo, že zazní závěrečný hvizd sudího, ale ten ještě nechal hrát Pernicu u našeho pokutového území. Domácí útočník obešel jednoho hráče, dostal se s míčem do vápna, tam obcházel podélně další dva obránce, kteří se ho báli jakkoliv dotknout, protože hrozilo to, co se nakonec stalo. Při obcházení Michala Bezpalce se ten útočníka domácích jen lehce dotkl a milý Pernica, už vytlačený ze střelecké pozice, se po třech krocích skácel na trávník Střelnice. A všeho schopný sudí ukázal na značku pokutového kopu. Nevěřili jsme vlastním očím, stejně jako naši hráči. Spravedlnost ale tentokrát zvítězila nad lží a nenávistí. Filip se vrhl na tu správnou stranu, sudí pískl konec a Duklička po šesté v řadě nejede z Jablonce s prázdnou. Bravo kluci.
Na závěr ještě informace: V tu nejnevhodnější chvíli mi klekla baterie ve foťáku. Hned jsem ji tedy objednal, a doufám, že ji tento týden doručí. V Jablonci jsem fotil mobilem, ale zase mi, nevím proč, nejdou fotky z mobilu poslat na facebook. Ale zítra v úterý by fotky měly být.

DOBRÁ NÁLADA PANOVALA VČERA NA JULISCE. KLUCI Z KOTLE POSTÁVALI NAHOŘE NA TRIBUNĚ U STÁNKŮ A JEJICH OPÁLENÉ OBLIČEJE HRÁLY ÚSMĚVEM. ALE UŽ BRZY MNĚ NÁLADU ZKAZILO NAHOŘE ZAKOUPENÉ PIVO, KTERÉ MĚLO DIVNOU CHUŤ. BYLO PROSTĚ NAKYSLÉ. ZAS TAK ČASTO SI PIVO NA JULISCE NEKUPUJI A TEĎ TOHLE. ALE MOŽNÁ SE TO DALO ČEKAT, KDYŽ PIVO TRUBKAMI PROTÉKALO POPRVÉ PO DVOU MĚSÍCÍCH. TO BYLO NA JULISCE PRVNÍ MÍNUS, KDYŽ NEPOČÍTÁM MENŠÍ PROBLÉM S PERMANENTKOU NEPERMANENTKOU U VIP VCHODU NA JULISKU. CHLAPOVI NAKONEC NESTAČIL SMSTICKET A MUSEL JSEM MU UKÁZAT I KARTIČKU. PAK JSEM SE DOZVĚDĚL, ŽE TEN HOCH TAM BYL POSTAVEN NA POSLEDNÍ CHVÍLI A MĚL TAM BÝT NĚKDO JINÝ.
DOLŮ DO KOTLE JSME SESTOUPILI SPOLEČNĚ S VELKÝM KAMARÁDEM MÍROU, KTERÝ TAK VČERA POPRVÉ FANDIL V KOTLI. DOPOSUD SEDÁVAL V ŘADÁCH TĚSNĚ NAD KOTLEM. A MUSÍM TADY SDĚLIT, ŽE V V KOTLI, KDE SE SEŠLO NA ČTYŘICET HLAV OD LIBERCE PO PORTSMOUTH, PANOVALA VELMI DOBRÁ NÁLADA A SUPROVĚ SE FANDILO, HLAVNĚ DÍKY STRAŠÁKOVI IGOROVI A MENGIMU S MLADÝMI NEKLIDNÝMI. MUSÍM TO KVITOVAT, PROTOŽE FOTBAL NA BOLAVÉM TRÁVNÍKU NESTÁL ZA NIC A NÁŠ VÝKON TAKY NE. SLÁVA VLASTI ONDROVI KUŠNÍROVI ZA PĚKNÝ GÓL. TEN KLUK, WRIPOVO DÍTĚ, TO TAM PARÁDNĚ TREFIL. TO ALE BYLO OD DUKLY VŠECHNO. KLUCI SI POŘÁDNĚ NEPŘIHRÁLI, TŘEBA MICHAL BEZPALEC ZKAZIL SNAD VŠECHNY PŘIHRÁVKY. PLUSEM JE TO, ŽE FILIP RADA MÁ NA SVÉM KONTĚ NULU, TAKŽE SE, DOUFEJME, BLÝSKÁ NA LEPŠÍ ČASY.
ZA PŘEDVEDENOU HRU NAŠEHO TÝMU DÁVÁM TEDY DRUHÉ MÍNUS. VČERA NA JULISCE BY S NÍM SOUHLASIL I DOKTOR PERMAN, KTERÝ SICE NA DUKLU CHODÍ, ALE MÁLOKDY JE TAM VIDĚT. VČERA SE DOLE VIDĚT NECHAL A NEBYL SPOKOJEN S VÝKONEM DUKLY. ZAVZPOMÍNAL NA ČASY, KDY DUKLA PŮSOBILA V PRAŽSKÉM PŘEBORU A ON BYL JEJÍ HLAVNÍ POSTAVOU. PROZRADIL, ŽE V TÉ DOBĚ CHTĚLI KOUPIT DRUHOU LIGU OD NERATOVIC, KTERÉ ALE MĚLI HODNĚ HRÁČŮ NA HOSTOVÁNÍ A TAK TO NEDOPADLO. DODNES PRÝ NA TO NERATOVIČTÍ VZPOMÍNAJÍ. SOUTĚŽ TEHDY PRODALI KLADNU A ŠPATNĚ SKONČILY OBA KLUBY.
KLUCI VČERA TEDY UDRŽELI, I PŘES HEKTICKÝ ZÁVĚR, KDY TO SMRDĚLO PŘED OBĚMA BRANKAMI, JEDNOGÓLOVÝ NÁSKOK A PŘIPISUJÍ SI TŘI BODY DO LIGOVÉ TABULKY. DĚKOVAČKY PO VÍTĚZNÉM ZÁPASE SE ZÚČASTNILI FANOUŠCI V HOJNÉM POČTU A NA OPAČNÉ STRANĚ OPLOCENÍ SE KROMĚ VŠECH HRÁČŮ OBJEVILI I OBA TRENÉŘI.
ABYCH NEZAPOMNĚL. ČTVRTÉ MÍNUS DÁVÁM NOVÉMU TRÁVNÍKU, KTERÝ VŮBEC JAKO NOVÝ NEVYPADAL. U PRAVÉHO ROHOVÉ PRAPORKU BYL VYPELICHANÝ A CELÁ PLOCHA HRÁLA VŠEMI BARVAMI. PŘI ZÁPASE OBČAS OD KOPAČKY ODLÉTL DRN A JE ŠTĚSTÍ, ŽE NEPRŠELO. HOPKIRK PROROKUJE, ŽE NÁM HO KLOKANI ZA DVA TÝDNY ZPLUNDRUJÍ.
A PÁTÉ MÍNUS DÁVÁM POŘADATELI U HLAVNÍ BRÁNY, PROTOŽE NEPUSTIL NA STADION MANŽELKU PETRA MALÉHO. TEN SI TO PO ZÁPASE PŘIŠEL S ONÍM MUŽEM VYŘÍKAT SE SEZNAMEM VIP HOSTŮ V RUCE. A NA SAMOTNÝ ZÁVĚR DODÁVÁM:
MÍNUS SEM A MÍNUS TAM,
V JABLONCI S BODY POČÍTÁM,
HOVOŘÍ O TOM VZÁJEMNÁ BILANCE,
PROTO SE, KLUCI, NEBOJTE JABLONCE.

To snad není pravda. Na sever Čech za fotbalem jsem se vydal s dostatečným předstihem nejprve na cestu do Rtyně nad Bílinou na mezinárodní turnaj žen. Měl jsem sice na cestu dostatek času, jenže můj vlak v Mělníku "chcípnul" (že chcípne tramvaj, to znám velmi dobře, ale vlak?) a tak jsme v něm strávili na nádraží hodinu. Pak se tedy vlak zase rozjel, ale bylo jasné, že spoj z Ústí nad Labem západ do Rtyně nestihnu. V Ústí jsem zjistil, že vlaky tam jezdí, alespoň v sobotu, každé dvě hodiny. Nezbylo mi, než se jít do města porozhlédnout po nějakém autobusu. Ale přes Rtyni žádný nejezdí, asi kvůli tomu vlakovému spojení. A tak mi nezbylo nic jiného, než si počkat dlouhé minuty na další vlakový spoj do Rtyně a tím přijít o první utkání našeho ženského "béčka" s prvním týmem Teplic. Ale jaké potom bylo mé překvapení, když už z brzdícího motoráčku jsem na zeleném pažitu viděl naše krásné dresy a ještě krásnější holky v plné hře. Začalo se totiž později, bylo to už druhé utkání turnaje a bylo potřeba mezi zápasy udělat pauzu.
Stav s Teplicemi už byl v té chvíli 1:1 a Dukla se viditelně snažila s blížícím se koncem zápasu strhnout vítězství na svou stranu. Stále více se dostávala do šancí, ale chyběl jí klid a síla v zakončení. Zápas tak skončil remízou 1:1 a za patnáct minut nás čekal další zápas s Drážďany. Holky z "béčka" Fortuny Drážďany svými vysokými postavami budily respekt. Naše děvčata se jich však nezalekla a navázala na naši pohlednou kombinační hru z prvního utkání, vyšperkovanou dlouhými pasy na nabíhající rychlá křídla. Dukla se ujala vedení a já zakřičel směrem k pořadatelům, ať vyndají poháry (věděl jsem, že pohár žádný nemají). Holky stále držely s Němkami krok a místy byly i lepším týmem. Nešťastný vlastní vyrovnávací gól pět minut před koncem rozhodl o našem sešupu z prvního na druhé místo. I tak děvčata zaslouží pochvalu za předvedenou hru a zisk pomyslných stříbrných medailí.
Samotný závěr posledního zápasu našeho týmu jsem viděl už z vlakové zastávky, protože mně jel vlak na Teplice. Ta cesta pak trvala pouze dvacet čtyři minut i s přestupem v Ústřinách, kde na sebe čekají tři vláčky. Pak ještě pěšky asi třicet minut z hlavního nádraží v Teplicích na Stínadla. U pokladen hostů se to hemžilo policisty a já tam potom z dukláků čekal dlouho sám. První dorazil Příkop z Litoměřic, pak Herschel s Martinem Stepem a kamarádem. Půl hodiny potom přivedl policejní vůz náš minibus s jedním osobákem s kluky z Prahy, Říčan, Brandýsa, Poděbrad, Lysé nad Labem. Setňa rozdal volňásky a po decentní prohlídce u vchodu jsme obsadili náš sektor. Celkově nás tam dorazilo pětatřicet. Já si sedl úplně nejvýš, tak snad proto se mi náš začátek docela zamlouval. Jenže pak, nevím v kolikáté minutě, dostal už v pokutovém území Teplic míč od Johnnyho Zizu, najednou měl před sebou rozevřenou obranu, stačilo si pouze míč postrčit a zeptat se gólmana Grigara, kam to chce. Ale vypadalo to z dálky tak, že Zinedinova levačka se s míčem pere a šance tak šla vniveč. Teplice začaly být aktivnější, jednodušší, rychlejší a Zizu na co sáhl, to zkazil. Ale podobně na tom byl třeba i Štěpán Koreš.
Téměř půl hodiny se hrálo 0:0, ale pak jsme dostali dva slepené góly a nám proběhl hlavou výsledek v Plzni. Přesto nálada v kotli nebyla zas špatná, Staral se o ni hlavně Setňa a Martin Step, který po druhé brance zakřičel "pískej konec" a já ho doplnil:"Nám to stačí". Druhý poločas byl obdobný jako ten první. Po hodině hry to bylo 3:0 a to už nebyla legrace. Naštěstí dvacet minut před koncem tam trenér Hynek poslal ztraceného syna Braňa Miloševiče a ten za tři minuty svým gólem zabránil debaklu. To jsme si říkali, že ještě snížíme. Ale bylo to marné...
Po zápase nám, kromě trenéra Hynka, který změnil na zápas svou imič a oblékl si bílou košili a kalhoty, přišli poděkovat všichni hráči a to nás potěšilo. Pak chvíli trvalo, jak bývá v Teplicích zvykem, než nás pořadatelé pustili ven. Řekl jsem jim, že máme venku domluvenou rvačku a tak nás konečně pustili. Ještě před nástupem do busu s námi nezávazně poklábosil náčelník policistů na stadionu, kromě jiného řekl, že Dukla do ligy patří.
No a co teď. V Převýšově ve středu nesmíme v jakékoliv sestavě udělat ostudu a první zápas doma za týden pak bude o bytí, či nebytí. Tak přeji pevné nervy a hurá na Duklu !

Je "domluveno", že Převýšov to Dukle pustí. Zlín chce vyhrát, ale netuší, že na Julisce je nový trávník spíš podobný slepičímu dvorku.

Tak, to se vůbec nepovedlo. Do Plzně nás přijelo na šedesát a do červených sedaček jsme usedli plni očekávání, většina alespoň bodu. Čekal nás tým, který je pro mě osobně jasným favoritem na titul a to z jediného prostého důvodu: Z největších favoritů na titul Plzeň nakoupila nejméně zahraničních hráčů takzvaných zvučných jmen. Přesto jsme do Plzně přijeli s tím, že se tady může stát všechno. Tedy, že si můžeme odvézt tři body, nebo můžeme schytat debakl.
První čtyři minuty zápasu se nám povedli, ale já z nich moc neviděl, protože na začátku utkání jsem tradičně fotil lidi v kotli. Z toho důvodu mi unikl i vedoucí gól Plzně, protože nás v kotli bylo opravdu hodně. A než jsem všechny obešel...
Náš výkon v prvním poločase lze nazvat výstižně: Čtyři minuty a dost. Poté se vše podstatné odehrávalo na vzdálenější polovině hřiště a před vzdálenější brankou. Nestačili jsme zírat, nejen kvůli vzdálenosti od dění na hřišti. Domácí si tam místy dělali, co chtěli. Několikrát běželi sami na gólmana, nebo dva na jednoho, a pohodlně skórovali. Na hřišti to vypadalo tak, že Plzeň pokračuje v pohárovém tempu jako proti rumunskému FC SB, zatímco my držíme tempo jako v přípravných zápasech proti slabším soupeřům. S přibývajícími góly ubývala intenzita našeho fandění a po přestávce, kdy střídali Patrik Brandner a Michal Bezpalec, utichl i buben Michala Bezpalce staršího.
Na druhý poločas už se dalo koukat, ale je otázka, o kolik obrátek snížili svůj výkon domácí fotbalisté. Teď jsme měli možnost vidět rozdíl ve výkonu obou týmů zblízka. Plzeň útočila na bližší branku a my tak měli možnost sledovat rychlost jejích protiútoků i přesné centry na dvacet pět metrů v plné rychlosti mezi několika našimi hráči. Jaký rozdíl oproti naší hře. Fanoušci Dukly rozhodně spokojeni nebyli. Vyčítali týmu, že nebojuje, že má pouze dvě žluté karty, že z domácích hráčů nikoho nezranil atd., atd. Dokonce i zaznělo, že od září bude volný trenér Stramaccioni!
Po utkání se s námi přišel rozloučit pouze trenér Jaroslav Hynek, hráči neměli opravdu chuť na nic. Ale netřeba věšet hlavu. Začátek ligy se nám sice hodně nepovedl, ale prohráli jsme s největším favoritem na titul mistra ligy. A horší by bylo prohrát v prvním kole doma, jako se to stalo včera Brnu. Teď jedeme do Teplic, které dnes v Edenu potrápily Slavii, a bude hodně těžké tam podruhé za sebou zvítězit. Musíme se ale o to pokusit !

18O Kč Vstupné na Julisku?Jděte do prdele!Prohra v Plzni přijatelna.Čekala jsem nálož,v Teplicich kousneme jen 2-O chudaci žebráci a Kolomajzna má rád Plzenskou klobasu v prdeli