Smutně odjížděla naše výprava z Jablonce, neboť jsme měli domácí, jak se říká, na lopatě. O tři body jsme přišli v posledních vteřinách nastaveného času a nebylo to v letošním roce poprvé.
Kluci dnes hráli opravdu dobře, na hřišti vedoucího týmu tabulky dvakrát vedli, za stavu 2:1 kopali penaltu, pak měl tradiční tutovku Tomáš Berger. Kluci dřeli, skvěle odvraceli nájezdy domácích při náporu v závěru utkání. Odehrávalo se to před naším sektorem, před našima očima.
Náš skvěle fandící kotel, čítající 20 lidí, Svačináře, který tentokrát místo obložených housek rozdával k svačině perníky,, Vlabose s Michalem, Tyciho se čtyřmi krajany, Homokládu a další, neúnavně fandil našim bojovníkům na trávníku. Ale o ohromnou radost z vítězství nás připravil Lafata vyrovnávacím gólem v 93.minutě.
Po zápase nám přišli hráči zatleskat a poděkovat za neúnavnou podporu a Patrik Gedeon se omluvil za to, že tým neudržel vítězství. Teď hoši nastoupí už v pátek proti Hradci a to je tým, s kterým bychom už měli bodovat naplno. Přijdeme, uvidíme.
Vybrat nejlepšího hráče nebylo jednoduché, výběr byl velký. Nakonec se stal nejlepším hráčem Ondra Vrzal za krásnou branku a práci v ofenzívě i defenzívě. Nejlepším fanouškem se stal Tyci, který přivedl do kotle čtyři místní dukláky, neúnavně troubil na vuzuelu a strhával fandy kolem sebe ke skandování.

Tyci nejlepší fanoušek? Moc děkuji

Do Holic na pohárový zápas byla včera cesta dlouhá. Pražský okruh byl pěkně zasekaný a jelo se krokem. V mikrobusu nás jelo osm a vzniklé zpoždění se nám už nepodařilo dohnat, takže jsme na pohárový zápas dorazili s pětiminutovým zpožděním.
V sektoru hostů už netrpělivě podupávali moraváci v sestavě: Šue, David, Maratonec, Tomašta s Pindulenkou a jejich dva příbuzní. Výkon dukláků na hřišti i v hledišti byl slabý a zlepšil se až poté, co si Jarda Radil Sklenář deset minut před koncem odskočil se slovy:"Teď dáme góla!" Dukla dala dva slepené góly, vyrovnala a Jarda ani jednoho neviděl. To už začal konečně fandit i stále žíznivý Mengi, zápas skončil remízou a kopaly se penalty.
Naši hráči pokutové kopy bezpečně proměňovali. Trochu nervů nám připravil Vojta Přeučil, který pátou penaltu napálil nad břevno. Ale nedali ani domácí, kteří už před tím jednou zahodili, takže Dukla vyhrála a postupuje. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Tomáš Kučera za zneškodnění několika šancí domácích. nejlepším fanouškem se stal Radil, který svým odskočením deset minut před koncem dal impuls k obratu vývoje utkání ve prospěch Dukly.
Na zpáteční cestě jsme se stavili v jednom motorestu na gulášek a vařenou Litovel. Do Prahy jsme dorazili ve 22:30 a já byl před barákem asi ve 23:05. Teprve tam jsem zjistil, že nemám peněženku, do které kromě karet nosím i klíče. Hned mi bylo jasné, že peněženka mi musela vypadnout ze zadní kapsy v mikrobusu. Hned jsem volal Romanovi Zájezdovi, aby,až přijede táta domů z Olomouce, aby se podívali na zadní sedadlo, jestli tam ta peněženka je. Mezi tím jsem viděl, že u nás se nesvítí, Renata je v Ostravě a vždy večer vypíná mobil, a její syn na zvonek, ani mobil,nereaguje. Už jsem si říkal, že se vydám hned do práce noční MHD tak, jak jsem byl. V hnědých kraťasech a tričku "HRDÝ NA SVŮJ KLUB". Ve výpravně řeknu, jak se věci mají a bude muset za mne ve 4:11 vyjet záloha. Ale ještě jsem zkusil zazvonit na domovní zvonek, zda náhodou není nakonec Martin doma a nespí. A skutečně, probudil jsem ho. Říkám mu, ať mi jde otevřít. On na to, že mi hodí klíče z okna. To jsem ale nechtěl, byla tam tma jak na Hané, tak jsem ho od toho odrazoval. A v tom mi volá Roman, že se peněženka našla. Ale mezitím Martin svoje klíče hodil z okna, aniž bych to zpozoroval. Když jsem dovolal, znovu křiknu na Martina, ať klíče nahází. On, že už je hodil. Tak se ptám kam a že je nevidím. A ať si je jde hledat. Takže Martin přijel dolů hledat svoje klíče a já se konečně dostal domů.
Zůstal ještě jeden problém a to, jak svou peněženku získat zpět. Roman mi do mobilu říkal, že možná dnes pojede služebně do Prahy a že by mi jí v tom případě přivezl. Ale pokud nepojede, tak si pro ní musím přijet do Českého Brodu. Ale jak, když peníze a karta byla v peněžence, Martin byl tradičně švorc a ještě chtěl po mně 30 Kč na lékaře. Nakonec všechno dobře dopadlo, Roman skutečně jel do Prahy a peněženku mi přivezl až do ulice.

V neděli ráno jsem původně zamýšlel navštívit zápasy přípravek na Julisce, ale nakonec po vpředvečerním přečtení apelu trenéra starších žákyň Dukly, abychom přišli zafandit našim druholigovým holkám na Břevnov, jsem jeho apel vyslyšel. Bylo mi jasné, že největšími fandy v tomto klání budou rodiče a nemýlil jsem se. Velkou podporu měl Liberec, Jablonec, největší Zlíchov. Naše děvčata dobře nedopadla, pouze jednou vyhrála a čtyřikrát prohrála. Možnost nápravy ale ještě mít budou v dalších turnajích 2.ligy. Po skončení posledního zápasu Dukly jsem rychle pospíchal domů dobít mobil, foťák, něco zobnout a rychle na Julisku.
První, na koho jsem ze známých na stadionu narazil, byli prodávající ve stánku se suvenýry Dukly, právě trenér starších žákyň a jeho drahá polovička, která na Břevnově pomáhala týmu a pořizovala snímky.
Juliska byla na derby slušně zaplněná a na nekryté spodní části tribuny se to v pravém rohu hemžilo mrňavými hasiči, kteří pak o přestávce měli na ploše Julisky vystoupení. V kotli se po delší době objevil Pippo s manželkou a tradičně byl kritický k našim hráčům a nešetřil silnými slovy na výkon Dukly. Po zápase pak kvůli tomu dokonce došlo ke strkanici mezi ním a Vanišem, který při ní spadl na malého chlapce a Pippo pak měl co do činění ještě s otcem kloučka.
Kromě Pippa z daleka ještě dorazili Maratonec, Perníkář a Kouk. Chyběla děvčata z Dukly JM, která v té době hrála mistrák na Zlíchově. Samotný zápas přinesl bezbrankovou remízu, s kterou nebyl spokojený nikdo. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Tomislav Božič, který soupeři nic nedovolil a vyhrál snad všechny obranné souboje jeden na jednoho. Nejlepším fanouškem se stal Hopkirk, který proplácel členům Fanklubu vstupenky z utkání Budějovice-Dukla a organizoval zájezd na pohár do Holic ve středu na HFK.

Na včerejší utkání z Prahy vyrazily tři auta fanoušků. S krátkou přestávkou v Táboře nám cesta trvala 2 hodiny. V Budějovicích nás čekala za turnikety stadionu tradiční důkladná prohlídka sekuriťáků a tým dvoumetrových hráčů Dynama, který potřeboval nutně vyhrát. To my ale také. Nás fanoušků se v kotli sešlo 14 a určitě jsme byli slyšet víc, než stejně početný kotel domácích.
V utkání začali lépe domácí a téměř celý 1.poločas měli mírnou převahu, kterou korunovali vedoucím gólem. Do 2.poločasu nastoupil místo Luboše Kaloudy Petr Malý, naše hra se zlepšila a podařilo se Janem Vorlem vyrovnat.Krátce na to dostal druhou žlutou kartu Zbyněk Pospěch, takže úkol zněl: udržet plichtu! To se klukům podařilo a proto se jim dostalo zasloužené děkovačky, u které se nachomýtl i trenér Kozel a nakonec i on si s námi plácl.
Nejlepším hráčem byl vyhlášen Tomáš Berger, kterému vyčítáme zahození šancí, ale jinak dovedl podržet míč a několikrát prošel přes vícero protihráčů. Nejlepším fanouškem pak Wrip Ceko, který si chtěl v průběhu 1.poločasu dojít do auta na parkovišti před stadionem pro druhý bubínek, ale sekuriťáci ho ven nechtěli pustit. Tak zavolal do Jablonce Mirkovi Peltovi a bubínek donesl.

V neděli všechno špatně. Sice jsme čtyřku doma dostali od Viktorie už v loňském ročníku, plzeňský fanoušek faulino57 tipoval 3:1 pro Plzeň, ale my jsme chtěli alespoň bod. Horvi a jeho chlapci nám nic nedovolili, protože hráli skvěle. Ač jsem se tomu bránil zuby nehty, teď už musím dát za pravdu Hopkirkovi, že "letošní Dukla je nepodobná loňské" Ale není všem bodům konec. Velká šance odčinit nepříjemný výsledek nastane už příští kolo v Č.Budějovicích, které jsou dole a kde máme co napravovat za jarní výkon i výsledek.
V kotli se v neděli sešel slušný počet fans, z největší dálky přijeli Kouk a Maxík. Fandilo se až do konce a po vstřelení našeho jediného gólu, stejně jako plzeňáci po prvním gólu, kotel skandoval:"Dejte jim bůra!"
V kotli došlo o přestávce i na pěsti a kopy dvou našich fans mezi sebou. Já u toho nebyl, fotil jsem malé fotbalisty při hře a presidenta Dukly JM na tribuně. Pral se můj kamarád s jedním z potápěčů, který přišel na zápas tradičně mírně společensky unavený a dopadl v bitce podobně jako po utkání se Spartou. Moc jsem do toho nešťoural, protože většina byla na straně poraženého v 1.kole K.O. Odvetu si určitě nenechám ujít, i kdyby na tribuně seděl David Rath vedle Miroslava Macka. Jen doufám, že to bude klasický box. Ten miluju...
Nejlepším hráčem byl vyhlášen Honza Vorel, který přivedl hráče na děkovačku, i když původně mířil jinam. Když si všiml, že houf hráčů se vydal za ním, změnil směr a zamířil k nám. Nejlepším fanouškem se stal Koňák z Lipenců, který pronikavým zvukem své trubky vyhnal mou manželku na tribunu a já měl skoro celý zápas klid...

Na středeční pohárový zápas do Kolína jsme vyrazili s Ričim a Betmenem z tradičního místa z Hostivaře. Cesta ubíhala bez problémů, náhodně ještě v Praze nám z předjíždějícího vozu zamával Bagrista, který pak po dvaceti kilometrech odbočil na Český brod. V Kolíně jsme byli cobydup, ve městě to bylo trochu složitější a nakonec téměř v tu samou dobu, opět náhodně, jako Marcelo, jsme zastavili před fotbalovým stadionem. Ale bylo tam liduprázdno, jak v hledišti, tak na hřišti. Brzy jsme pochopili, že stojíme u stadionu AFK a ne třetiligového FK. Jejich hřiště není daleko. Ještě před ním se nachází atletický stánek s travnatou plochou, na kterém právě probíhal mítink čtyř zemí na krajské úrovni. Na samotném stadionu jsme hned za pokladnami potkali Hopkirka, Svačináře a Bagristu. Naše první kroky vedly do rohu hřiště, kde se rozcvičovali naši hráči a kde, jak se později ukázalo, bylo místo domácího kotle. Čerstvý trávník už nesl stopy po vytržených drnech a jak vypadal na konci zápasu, si dovedete představit. Přitom v areálu jsou minimálně čtyři travnaté hrací plochy. Po chvíli někdo navrhl, abychom se přesunuli do sektoru hostů, který se nacházel naproti. Nedaleko tam postávali tři policisté, ti se ale už nacházeli za plotem mimo stadion. A pak už rozhodčí zahájil pohárový zápas, ve kterém náš tým měl 70 minut převahu, ale velký rozdíl mezi oběma týmy nebyl. Ovšem, tady musím trochu oponovat Hopkirkovi. Víme, jakou vážnost má u nás Pohár a jaké ostudné výsledky prvoligových týmů se v něm občas objevují. To, že za Duklu až na Vorla nastoupila lavička, by zřejmě neměla být omluva, ale z jaké soutěže tito hráči do Dukly přišli? Myslím že většina z podobné, jakou hraje FK Kolín. Proto dělat soudy, že letošní Dukla je nepodobná loňské, je předčasné. Udělejme závěry až po nedělním utkání s favorizovanou Plzní. Tam se ukáže, kdo jaké je ráže. V kotli se nás nakonec sešlo dvanáct, podobně početný byl kotel domácích, kterým se ovšem nesl sparťanský duch a domácí ultras byli s každým dalším pivem vulgárnější, jak k našim hráčům, tak k celému týmu. Dukla tedy v Kolíně vyhrála a my se můžeme těšit na další pohárový výjezd.

Včera mé kroky vedly přímo na Julisku a žádná pivní osvěžovna se nekonala. V autobusu už na Hradčanské jsem narazil na Vaniše s otcem a Buchyho. Na Zelené přistoupila část našich mladých a neklidných, ale neklidný byl pouze Mengi. Na Julisku jsme dorazili asi půl hodiny před začátkem zépasu. Kotel se plnil pozvolna, na začátku byl hodně prořídlý. Ale postupně se zaplňoval, až nás bylo téměř 50, počítám-li mladý potěr s trenérem. Ti ovšem ve 2.poločase, kdy se Dukle nedařilo a ztratila dvoubrankové vedení, převzali iniciativu a neutuchal ve skandování "Dukla dotoho!" V kotli se dnes objevilo několik překvapení, např. Duklička, Hanes, Herschel, Široký, Bystrozraký, Krakonošové s dětmi, Maxík, Tvarůžek z Olomouce i Duklák, fanda B.Bystrice.ze skupiny "Duklička naša". Výsledek je určitě nepotěšil a nikdo z nich určitě nevěřil, že by po průběhu 1.poločasu Dukla ztratila dvoubrankové vedení a strachovala se i o ten bod. Měla po srovnání stavu sice více jak 30 minut na to s výsledkem něco udělat, ale její útlum pokračoval a bylo zle nedobře. Nápor pak sice přišel, ale až ve tříminutovém nastavení hry. Přesto měl tutovku, kdo jiný, než Tomáš Berger, který sám před gólmanem nedal. Ztráta těchto bodů mě bude ležet v žaludku hodně dlouho a částečně by ji mohl odčinit tříbodový zisk v Příbrami. Ale tam já, bohužel, nebudu, neboť na víkend jedu do Ostravy za manželkou oslavit její kulatiny. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Pavel Hašek za gól roku a bojovnost po celý zápas. Fanouškem pak Tvarůžek z Olomouce, vážící cestu na Julisku v tento pro fotbal nevhodný den a pro přespolní i v nehvodnou hodinu, až z Hané.

Komentář k poslednímu utkání s Teplicemi se objevil až pod komentářem k utkání Dukla-Sparta. Co my to ta myš dělá?

Na páteční zápas jsem vyrazil po šichtě bez většího zdržování se doma. Tentokrát se zdržím zmínky o manželce, jak mi doporučil kamarád, který taky rád, čekista Wrip. Prostě jsem vyrazil včas, abych se mohl pozdravit s nepočetnou skupinou Moravanů ze Zlatých Hor a Krnova, soustřeďující se tradičně v restauraci U Topolů. Seděla zde část rodiny Tomaštíků, včetně nestárnoucí Pindulenky, i moravský bard Šue. S nimi zde už popíjeli Davis Cup 4, bijec Jirka, Mengi, Peco a Wotan. Jirka Tomašta se tu už nenacházel, v té době se na Julisce už připravoval na předzápasové předávání ceny pro nejlepšího hráče minulé sezóny Patrika Gedeona. Ještě, než jsme vyrazili od Topolů na Julisku, bijec Jirka objednal všem panáky na zapití nového přírůstku v jeho duklácké rodině.
A pak už nás čekal výstup na stadion. Já měl v kapse kromě své permanentky dvě další, které mi na tento zápas zapůjčil odborový boss tramvajáckých odborů. Sice jsem v hospodě i cestou na Julisku potkal plno známých dukláků, včetně téměř celého týmu juniorky, ale všichni měli buď volňásky, nebo své vlastní permanentky, takže mi ty dvě nakonec zbyly.
Juliska už hučela napětím před důležitým zápasem, který jsme museli vyhrát, abychom se odpoutali od chvostu tabulky.Kotel měl zhruba stejný počet fanoušků, jako při předchozím utkání se Spartou. Chyběli sice Říčany, Čany i krásky z fotbalové Dukly JM, ale přijeli Moravané na čele s Tomaštou.
V samotném utkání se ukázala skutečná síla našeho týmu a kdyby ne člověk, ale Bůh, Tomáš Berger nezazdil hned ve 3.min tutovku století, tak Teplice odjížděly z Prahy s ostudným debaklem. Je škoda, že tento páteční ligový zápas vidělo poměrně málo diváků. Ale za to ho viděl alespoň jeden zahraniční fotbalový skaut. Byl to opálený, typický Ital, kterého jsme potkali už před utkáním v autobusu. Měl v ruce nějaké papíry se znakem Dukly a Mengi se ho "medvědí" řečí zeptal také na to, kterého hráče Dukly bude sledovat. Odpověděl, že všechny mladé.
Nejlepším hráčem zápasu byl vyhlášen Tomáš Borek, který nahrazuje přestoupivšího Marka Hanouska a na jeho akce je radost pohledět. Nejlepším fanouškem se pak stal Kibic, který tentokrát nekibicoval a v první části utkání se věnoval malému vnoučkovi.